čtvrtek 18. října 2012

Need for Speed 15 - The Run

Jelikož jsem hráčem závodních her, je pro mě série NFS povinnost. Proto už mám za sebou články k Undercoveru, Worldu nebo Hot Pursuitu. S The Run jsem byl původně hodně na vážkách, protože jsem ho mermomocí chtěl na PS3 (nakonec ho mám na PS3 i na PC), ale všude jsem na hru četl jenom kritiku. Naštěstí mě akční cena v anglii rozhoupala a PS3 verzi jsem si koupil.

Pokud bych měl hru hodnotit pouze singlově, hodně by to odnesla. Kampaň na Easy obtížnost dohrajete za necelé 3 hodiny, na medium už o trošku déle. Pokud chce člověk hrát sám, zbývá mu tak už jenom varianta Challenge series, která je vesměs to samé, co kampaň, ale s honbou za nejrychlejším časem a odměnami v podobě nových otevřených aut a medailí. Traťe jsou navíc obrácené, nebo se jedou v noci, takže malé změny tu občas jsou. Pokud odjedete všech 10 sérií závodů, máte ještě k dispozici sérii s muscle kárama apod.

Ta největší zábava a hlavní důvod koupě je v multiplayeru. Ten má sice na jednu stranu výhodu ve variantách závodů, aut (vrací se body kity), nebo v možnostech hraní a plnění úkolů během jízdy, ale na druhou stranu mi chyběla ta dokonalost předchozích Hot Pursuitů nebo demence hráčů, co jezdí jako prasata a jejich cílem je zničit co největší počet protivníků. Takže pokud si chce člověk normálně v klidu zahrát, je ideální doba později večer.

Hlavním zdrojem kritiky byla možnost vystoupit v kampani z auta a mačkat sérii tlačítek. To jsou kecy. Z auta vylezete asi jenom 3x a to na začátku hry, kdy vás v roli Jacka chytli mafiáni a chystají se vás zabít v drtičce odpadu a poté ve dvou městech, kdy vás buď zatknou policajti, nebo právě mafie. Na každou takovou sekvenci nepotřebujete ani 10x zmáčnout určité tlačítko ovladače. Naopak tyto části do hry zapadaly a vůbec nerušily. Příběh tu je jako v pornu, to znamená, že něco tu je, ale kvůli tomu to stejně nikdo nehraje. Vy máte dluhy a obrací se na vás kamarádka, která vám dá nabídku, kdy musíte projet USA od San Francisca do New Yorku. A musíte být na prvním místě. Což se samozřejmě lehce řekne, ale skutek je poněkud horší. Závodů je několik, od klasického "předjeď 8 závodníků", přes "projeď checkpointy co nejrychleji", až ke klasickým duelům. Tady vám pak musí pomáhat veškeré vaše umění a zkratky. A těch je samozřejmě hodně a ideální je, znát krajinu a její nástrahy. A s tím se samozřejmě pojí i atmosféra, která je ve hře skvělá. Krajina se mění každých 5-6 tratí s tím, jakým prostředím projíždíte. Můžete tak projíždět venkovem, pouští i zasněženými horami, nebo pod horami s rozbouřenými říčkami. Na několika tratích můžete potkat i nějaké události, jako třeba lavinu, nebo písečnou bouři, kdy vám obě dají pocit živého dynamického prostředí.

Celkově vzato jde o velice povedenou hru, která byla podle mě hodně nedoceněná, ale na druhou stranu lehce zklamala po vynikajících Hot Pursuitech. Přeci jen se jí dají vytknout nějaké drobnosti, jako třeba skoro neviditelné překážky u krajnice, nebo dlouhé čekání na začátek multiplayerové hry.

Shrnutí: Výborná hra, která ale zůstala ve stínu předchozího Hot Pursuitu. Možností ale přináší více The Run.
Hodnocení: 8/10




Žádné komentáře:

Okomentovat