pondělí 3. prosince 2012

Quake 3 Arena

Ještě štěstí, že jsou ty výprodejové akce na Steamu. Jak jinak bych se dokázal přimět k tomu, abych ještě dnes hrál staré klasické hry? I když, je pravda, že v případě Doomů, Quaků a dalších podobných her jsem neměl zas takový problém s přemlouváním se. Takže když byl v USA další ročník QuakeConu a Steam na jeho počest udělalo opět výprodejovou akci her od iD Softu, moc dlouho jsem se s koupí nerozmýšlel. Takže jsem si koupil za nějakých 200 Korun kolekci všech Doomů a za dalších 200 kolekci Quaků kromě čtvrtého dílu. A začal jsem je hrát.

V tomto případě jsem se vrhnul na legendární trojku, která ve své době soupeřila s Unreal Tournamentem. Obě hry jsem kdysi hrál a musím říci, že mě už v té době UT uchvátil víc, než Q3. Tentokráte jsem se ke hře stavil jako ke klasice, které se dají odpustit nějaké ty chyby.

Pokud si pustíte single kampaň, tak se připravte na zhruba 2-3 hodiny hraní na prostřední obtížnost. Celá kampaň je tu totiž zastoupená turnajem, kdy proti sobě máte tři zápasy proti několika botům a finální duel. A tohle se opakuje tuším šestkrát. Ne nadarmo se v té době přirovnávaly doomovky k pornu - ani v jednom nebyl zapotřbí žádný příběh. To změnil až Half-Life.
Co se týče multiplayeru, tam už je možností více, např. deathmatch nebo Capture the Flag.

Nicméně musím vychválit do nebes design úrovní/map. Ve své době jsem to jako teenager nedokázal ocenit, ale i dnes po letech musím uznat, že snad všechny mapy excelují co do designu. Nenajdete tam hluchá místa, které třeba musíte několik minut procházet na plácek, kde se odehrávají bitvy, naopak se dá bojovat skoro všude. Vrcholem jsou mapy ve vesmíru, které by uspěly i v dnešní době. Stejně jako mapa Morpheus 3 z Unreal Tournamentu.

Kdybych měl zrekapitulovat hru v dnešní době, určitě bych musel pochválit design a level design, ale na druhou stranu vynadat AI a celkové prezentaci hry pro jednoho hráče. Ono taky není moc jednoduché najít v této době někoho online.

Shrnutí: Průkopník žánru multiplayerových FPS, který by v této době už moc neuspěl. Lepší varianta je Quake Live.
Hodnocení: 7/10




Half-Life 2

Kdysi dávno, v dobách jednojádrových procesorů, vyšla hra, která způsobila revoluci v hraní doomovek. Tou hrou byl Half-Life, dílo společnosti Valve, který v té době využíval předělaný engine z Quaka 1. Hra měla příběh, neměla ohraničené levely, využívala skriptované scény, kdy se skoro na každém kroku něco děje a hlavně byla jiná, než ostatní bezduché střílečky. A to se psal rok 1998.

O šest let později přišla další revoluce v podobě pokračování. Valve tou dobou pomalu rozjížděli svou službu Steam a Half-Life 2 s ní byl samozřejmě velmi úzce spojený. Přesněji řečeno, bez ní by nefungoval. To ale nebyla jediná hlavní změna. Děj se přenese o 20 let do budoucnosti, kde se opět ujímáte role Gordona Freemana, vědce, který byl u nepovedeného experimentu v komplexu Black Mesa v prvním díle. V jeho kůži musíte projít velký městský komplex City 17, přilehlé vesničky, pobřeží, kanály, jeskyně atd., abyste se ve finále pokusili osvobodit město od nadvlády organizace Combine a jejího vůdce, Dr. Breena, kterého znáte už z prvního dílu. Na cestě k osvobození vám kromě velkého arzenálu zbraní pomáhá krásná Alyx s Dogem, obrovským robotem, antiloni a hlavně Gravity Gun. Geniální zbraň, která má schopnost zvednout objekt, přitáhnout ho a zase odhodit. Zní to jednoduše, zábava je s ní na spoustu hodin.)

Toto je moje třetí dohrání této hry. Proč ji hraju už po několikáté? Relativně nedávno totiž Valve přidal do hry updaty, které upravily Source engine, na kterém tato hra jede, HL2 tak dostal HD efekty a hlavně Valve přidal achievmenty, "odznaky" za splněné úkoly/akce ve hře. A počítání odehrané doby. A to by bylo, abych měl u této legendární hry 0 odehraných hodin a 0 achievů.

Celá hra se dá dohrát za nějakých 15 hodin, což je tak dvoj- až trojnásobek nových CoD her, nicméně je napěchovaná tolika nápady a zpestřeními, že máte chuť hrát dál. Ať už je to jízda ve čtyřkolce, na vodním kluzáku, ovládání Antilonů, nebo jenom hrátky s Gravity Gunem.

Audiovizuální zpracování je také excelentní, s novým updatem se vyrovná i novější Epizodě 2. Což mi připomíná, že příběh HL2 rozšiřují zatím dvě epizody, které původně měly být 3. Akorát už uběhlo 5 let od vydání E2 a zatím to slibně nevypadá.

Kdybych měl vyprávět všechny pocity a zážitky, které jsem při hraní měl, bylo by toho textu několikanásobně tolik, ale nic nepomůže tak, jako vlastní zážitek z hraní. Proto radím - počkejte si na nějakou výprodejovou akci na Steamu a kupte si celou "pomerančovou krabici" :) - ta obsahuje kromě HL2 i HL1 (v Source enginu), Episode 1, Episode 2, Portal a Team Fortress. Dá se to koupit i v krámě, za cenu kolem 300,- Kč.

Shrnutí: Legenda.
Hodnocení: 10/10




pátek 19. října 2012

Battlefield: Bad Company 1

Konečně jsem se díky výprodejovým preowned akcím dostal k prvním dílu spin-offu série Battlefield, který popisuje první hodiny a mise jednotky B, které se kvůli delikventům v jejích řadách říká Bad Company. Tato jednotka provádí povětšinou nejnebezpečnější úkoly, které nemusí vždycky přežít a čistí tak prostor ostatním jednotkám, jako třeba mariňákům. A na jedné takové misi objeví obrovské množství zlata v podobě zlatých cihel, které se rozhodnou najít a utéct s nima. A tak začíná jejich cesta za pokladem.

Jelikož jsem fanouškem Battlefieldů a po stovce a něco hodin strávených ve dvojce a prozatim po několika desítkách hodin ve trojce a BF:BC2, jsem se rozhodl, že alespoň na PS3 si zahraju jejich kampaně. Jako první jsem dohrál Bad Company 2 a teď i jedničku. A i když jsem čekal nějakou hodně horší kvalitu, byl jsem příjemně překvapen tím, že je vizuální zážitek podobný tomu ze dvojky. Samozřejmě jde vidět, že v jedničce ještě tvůrci z DICE nedokázali využít potenciál PS3, ale i tak jsou tu obrovská území, ve kterých můžete cestovat pěšky, nebo nějakým vozidlem, i když krajina je chudší na vegetaci, nebo na stavby. Na téhle hře byl poprvé představen engine Frostbite, takže veškeré objekty (domy, stromy...) jdou zničit.

Online jsem samozřejmě taky zkoušel, ale není to ono. Už takhle jsem rád, že jsem se naučil ovládat 3D hry na Dual Shocku, ale abych s ním ovládal zběsilý multiplayer, to ne. Nicméně online je samozřejmě věrný původním BF, takže nečekejte až takové akce jako v CoD.

Pokud bych měl ještě něco říct, musím se přiznat, že jsem hru rozehrál na nejtěžší obtížnost a nebylo to ono. Asi ještě konzolové ovládání nemám tolik v krvi, ale jelikož jsem skoro každou chvíli umíral, nebyl pocit ze hraní ideální. Takže pokud máte za sebou hodně 3D her a ovládání vám nevadí, klidně si to dejte na hard. Pokud si to chcete naopak užít a bavit se, zvolte klidně easy.

Shrnutí: Překvapivě dobrý předchůdce Bad Company 2, u kterého jsem na PC trávil spoustu času a důstojná odbočka Battlefield série.
Hodnocení: 8/10




čtvrtek 18. října 2012

GTA - San Andreas

Dohráno. Konečně můžu říct, že jsem tuto hru pokořil. Alespoň co se herního příběhu týče, protože po závěrečných titulcích se hra vrátí a člověk může dělat, co se mu zlíbí, bez toho, aby byl vázán příběhem.

I když musím přiznat, že stylizace GTA: Vice City se mi líbila podstatně více, u San Andreas jsem vydržel několikanásobně déle. Taky příběh jsem rozehrál 3x z toho až naposledy jsem se dostal ke konci. A podle Steamu, na kterém mám celou kolekci zakoupenou, jsem v San Andreas při posledním hraní příběhu strávil necelých 60 hodin a na xfire jsem dokonce překročil hranici 100 odehraných hodin. Což je pro mě rekord, v případě příběhové offline hry.

San Andreas asi není potřeba blíže popisovat, takže to letmo shrnu. Hráč ovládá Carla Johnsona (C.J.), který po válce pouličních gangů musí uprchnout ze svého domova v Los Santos. Následně začíná ovládat okolní dvě velkoměsta San Fierro a Las Venturas, které jsou inspirované městy L.A., San Francisco a Las Vegas a jsou propojené kromě stovek kilometrů asfaltu a železnicí, vodní a leteckou dopravou. A právě tady je největší chyba hry. Její návykovost. Silnice vedou spoustou zajímavých míst a nejednou se vám stane, že se jen tak projíždíte a kocháte se okolím. A najednou máte za sebou třeba dvě hodiny hraní. Co se rozlohy týče, zabírá každé město tolik, co celé Vice City, takže je toho hodně na objevování. A po vzoru předchozích dílů můžete sbírat různé bonusové předměty jako podkovy nebo ústřice. Pokud by se tedy měl někdo věnovat všemu, co hra nabízí, odhaduju herní dobu ve stovkách hodin.

Vizuálně už na tom hra není zrovna nejlépe, alespoň v porovnání s GTA4, ale na svou dobu patřila k tomu nejlepšímu, co se vytvořilo. A nebylo to jenom po grafické stránce, hra excelovala i loadingem mezi mapami. Nebyl totiž žádný. Jedině při startu hry a při vstupu do budovy. Což je občas rarita i v novodobých hrách.

Hra sice neobsahovala multiplayer, alespoň ne na PC. Na PS2, pro který původně vyšla, měla údajně podporovat možnost hry dvou hráčů, během některých příběhových akcí, ale jelikož mě tato verze minula, nedokážu posoudit, jestli šlo o skutečnost, nebo fake. Nicméně na PC vyšlo několik modů, jako je Multi Theft Auto, které tuto hru převedly do online podoby. Bohužel jsem ji takto hrál před dlouhou dobou, takže nedokážu posoudit, jakou kvalitu má v dnešní době.

Vzhledem k tomu, že se oznámená GTA5 bude odehrávat v Los Santos (pouze v tomto městě a blízkém okolí), je hraní této hry pro fanoušky série docela povinnost. Alespoň proto, aby zjistili, co všechno Rockstar Games změní, zda se nezmění úžasné hudební stanice atd.

Shrnutí: Podle mého názoru nejlepší hra série, která má i díky RPG prvkům v případě vylepšování postavy, stále co nabídnout i v této době. Doporučuji počkat na nějakou slevovou akci na Steamu a zakoupit!
Hodnocení: 10/10




Star Wars: Jedi Knight - Jedi Academy

Čtvrtý díl ze série Dark Forces už dávno odstoupil od názvu Dark Forces, 3D FPS odložil do pozadí a namísto toho poskočil v časové ose dál do univerza Star Wars. Přesněji do doby, kdy se Luke Skywalker rozhodl, že najde osoby, které v sobě mají potenciál k užívání Síly. A hráč je samozřejmě jedním z těch, kteří byli pozváni na Yavin 4, kde tato akademie leží. Cestou však dojde k nehodě a po seznámení se s ovládáním potkáváme naše protivníky, Dark Cultists. Ti mají v plánu oživit prastarého sithského lorda, který by se měl ujmout vlády nad galaxií. Prostě takové to tradiční klišé. Jelikož je her ze světa Star Wars celkem málo, tak vám to ani nevadí. A pokud jste fanouškém žánru, tak je to ještě lépe.

Celý příběh je složen do několika skupin po pěti misích, z čehož vám stačí splnit pouze 4 mise a pak následuje příběhová část. Mise vesměs fungují na variaci někam běžte někoho zabít/zachránit, ale většinou se jedná o různé světy, takže to řešit nebudete. V pozdějších misích budete prozkoumávat prastaré hrobky sithských lordů a zde už budete více využívat Sílu, kterou máte v podobě několika úkonů, jako je strčení, zatáhnutí, jasnozřivost nebo rychlost. A podle toho, k jaké straně se přikláníte, můžete využívat smrtící škrcení nebo blesky za temnou stranu, nebo léčení a další za světlou stranu. Sice to zní pěkně, ale i když budete už od druhé mise používat blesky, stejně se budete moci rozhodnout o svém zaměření až kousek od konce.

To v multiplayeru je to něco jiného, duely světelných mečů, využívání Síly, to všechno využíváte v boji proti reálnému protivníku ve velkém množství a záleží i na typu světelného meče (jednoduchý, dva meče, nebo dvoubřitvý) a na bojovém stylu. Pro fanoušky je tohle opravdu povinnost.

Hra sice obsahuje i klasické zbraně, ale těch využijete za celou hru jenom párkrát a to hlavně v případě, že musíte odpálit přísavné laserové miny ze zdi.

Shrnutí: Pro fanoušky SW je tahle hra povinnost, pro nefanoušky díky několika logickým úkolům a zajímavému bojovému systému taky. Akorát ta grafika a hlavně pohyby postav už jsou na tuto dobu zastaralé.
Hodnocení: 9/10




Need for Speed 15 - The Run

Jelikož jsem hráčem závodních her, je pro mě série NFS povinnost. Proto už mám za sebou články k Undercoveru, Worldu nebo Hot Pursuitu. S The Run jsem byl původně hodně na vážkách, protože jsem ho mermomocí chtěl na PS3 (nakonec ho mám na PS3 i na PC), ale všude jsem na hru četl jenom kritiku. Naštěstí mě akční cena v anglii rozhoupala a PS3 verzi jsem si koupil.

Pokud bych měl hru hodnotit pouze singlově, hodně by to odnesla. Kampaň na Easy obtížnost dohrajete za necelé 3 hodiny, na medium už o trošku déle. Pokud chce člověk hrát sám, zbývá mu tak už jenom varianta Challenge series, která je vesměs to samé, co kampaň, ale s honbou za nejrychlejším časem a odměnami v podobě nových otevřených aut a medailí. Traťe jsou navíc obrácené, nebo se jedou v noci, takže malé změny tu občas jsou. Pokud odjedete všech 10 sérií závodů, máte ještě k dispozici sérii s muscle kárama apod.

Ta největší zábava a hlavní důvod koupě je v multiplayeru. Ten má sice na jednu stranu výhodu ve variantách závodů, aut (vrací se body kity), nebo v možnostech hraní a plnění úkolů během jízdy, ale na druhou stranu mi chyběla ta dokonalost předchozích Hot Pursuitů nebo demence hráčů, co jezdí jako prasata a jejich cílem je zničit co největší počet protivníků. Takže pokud si chce člověk normálně v klidu zahrát, je ideální doba později večer.

Hlavním zdrojem kritiky byla možnost vystoupit v kampani z auta a mačkat sérii tlačítek. To jsou kecy. Z auta vylezete asi jenom 3x a to na začátku hry, kdy vás v roli Jacka chytli mafiáni a chystají se vás zabít v drtičce odpadu a poté ve dvou městech, kdy vás buď zatknou policajti, nebo právě mafie. Na každou takovou sekvenci nepotřebujete ani 10x zmáčnout určité tlačítko ovladače. Naopak tyto části do hry zapadaly a vůbec nerušily. Příběh tu je jako v pornu, to znamená, že něco tu je, ale kvůli tomu to stejně nikdo nehraje. Vy máte dluhy a obrací se na vás kamarádka, která vám dá nabídku, kdy musíte projet USA od San Francisca do New Yorku. A musíte být na prvním místě. Což se samozřejmě lehce řekne, ale skutek je poněkud horší. Závodů je několik, od klasického "předjeď 8 závodníků", přes "projeď checkpointy co nejrychleji", až ke klasickým duelům. Tady vám pak musí pomáhat veškeré vaše umění a zkratky. A těch je samozřejmě hodně a ideální je, znát krajinu a její nástrahy. A s tím se samozřejmě pojí i atmosféra, která je ve hře skvělá. Krajina se mění každých 5-6 tratí s tím, jakým prostředím projíždíte. Můžete tak projíždět venkovem, pouští i zasněženými horami, nebo pod horami s rozbouřenými říčkami. Na několika tratích můžete potkat i nějaké události, jako třeba lavinu, nebo písečnou bouři, kdy vám obě dají pocit živého dynamického prostředí.

Celkově vzato jde o velice povedenou hru, která byla podle mě hodně nedoceněná, ale na druhou stranu lehce zklamala po vynikajících Hot Pursuitech. Přeci jen se jí dají vytknout nějaké drobnosti, jako třeba skoro neviditelné překážky u krajnice, nebo dlouhé čekání na začátek multiplayerové hry.

Shrnutí: Výborná hra, která ale zůstala ve stínu předchozího Hot Pursuitu. Možností ale přináší více The Run.
Hodnocení: 8/10




pátek 25. května 2012

Need for Speed 14 - Hot Pursuit

V první řadě bych chtěl říci, že Hot Pursuit je moje vůbec nejdéle hraná NFS hra. Samozřejmě, že jsem hrál dlouhou dobu a několikrát za sebou Undergroundy 2 nebo Most Wanted, ale tenhle díl je všechny překonal. A určitě i v zábavnosti. Alespoň v multiplayeru. Ale popořadě,

S touto hrou jsem se poprvé setkal na PS3 ve formě dema. Zkusil jsem si jednu ze dvou tratí, řekl si, že to sice vypadá fajn, ale divně se to ovládá a odinstaloval. Pak jsem si to v rámci nějaké Steamovské akce koupil (asi za 170,-) a spustil na PC v poněkud lepším provedení. V té době jsem měl "pouze" X2 6400 procesor a 4GB RAM, takže jsem musel trochu osekat detaily a zahrál si single kampaň. No, ona to ani tak není kampaň. máte několik závodů za závodníky nebo za policajty a pokud je vyhrajete, otevřou se další. Prostě pouze a jenom závody. Nic víc, nic míň. Ta pravá hra začíná spuštění multiplayeru.

Pokud máte k počítači připojenou kameru, můžete se vyfotit a vaše fotka bude viditelná ostatním hráčům. Je to taková malá prkotina, ale je příjemná. A pokud vám příjde povědomá, mohli jste ji vidět v Burnout Paradise, kterou udělali stejní tvůrci jako Hot Pursuit - studio Critterion.

Každopádně na vás čekají tři herní režimy, kdy si zvolíte klasické závody, honičku nebo ještě něco s policií. To je ale jedno, stejně budete z větší části hrát jen ty závody. Ty můžete hrát až v osmi hráčích online, nebo jenom s kamarádem z friend listu. Vyberete si mapu, vyberete si skupinu aut, auto a jedete. Jednoduché a rychlé. Závody samotné jsou většinou výborné, vadí mi ale, že tam není možnost výběru denní doby (den/noc), protože některé mapy musíte jet v noci a když vám do okna u počítače praží slunce, moc toho nevidíte. Pokud budete jako já, stejně se naučíte s kamarádem několik map skoro nazpaměť i se zkratkama a budete závodit jenom na nich. A po nějakém 50. závodu bude o vítězství rozhodovat už jen třeba projetí jedinou zatáčkou.

Ovládání je tradičně arkádové. Dokonce mi připomíná hry zé série Ridge Racer. Ostřejší zatáčky tak projíždíte ve smyku a hlavně ladíte, abyste se nepřetočili nebo moc nezpomalili, protože v pozdějších multiplayerových závodech rozhodují vteřiny. Když narazíte, uvidíte pěkně zpracovanou nehodu a auto se vám vizuálně poškodí. Na ovládání to nemá vliv, možná to jde zapnout, ale to jsem nezkoušel. V tomto typu hry by to bylo jen na škodu.

Pokud jste hráli předchozí NFS s přívlastkem Shift, všimli jste si určitě toho, že vám hra, pokud jste se při spuštění přihlásili do online sítě EA, ukazuje časy vašich přátel a porovnává je s těmi vašemi. Zde je to podobné, nicméně hodně vylepšené. Ve hře totiž najdete systém Autolog, který se poprvé objevil v onlinovce NFS World. Pokud máte přátele s touto hrou, ukazují se vám jejich časy, jejich informace, novinky, obrázky... Takový menší Facebook. Rozhodně je to pozitivní věc, která vám prodlouží dobu hraní - přeci nenecháte kamaráda ujet lepší čas, než je ten váš, ne?

Hot Pursuit nemá jenom kladné body. Vadí mi tam absence něčeho, co připomíná příběh, nějaký tuning, nějaké věci okolo, více možností v online režimu a hlavně, když závodíte a vyhrajete třeba maximálně o délku auta, hra oběma hráčům ukáže, že skončili na 2. místě. A to je opravdu velká chyba. Ty ostatní se dají prominout, bez toho se dá žít, ale tohle je pomalu urážka, když se hra prezentuje s velkou podporou online hraní.

Shrnutí: Chytlavá hra, která je singlově nudná, má ale několik obrovských much, které asi nikdy nikdo neopraví.
Hodnocení: 8/10




středa 23. května 2012

Uncharted 2: Among Thieves

Když jsem se kdysi odhodlával, zda se mám pustit do hraní prvního dílu, nebo ne, udělal jsem správně. Byla to výborná hra, která mě naprosto uchvátila, i když už tento styl po milionech dílů a kopií Tomb Raidera nehraju. A v době, kdy jsem dohrával jedničku, mířila do prodeje trojka. Ale řekl jsem si, že nebudu přeskakovat a budu hrát postupně. Takže jsem si pak koupil dvojku.

Dvojka začíná nedlouho poté, co skončila jednička. Nathan Drake je sice bez Elleny, ale je tu další famme fatale, černovlasá zlodějka Chloe. Podle přízvuku britka. A ještě tu je pár záporných hrdinů, poklad Marca Pola, Ellena, mniši, Shangri-la, nacisti (tentokrát mrtví), šerpové, skákání, lezení, automobilové přestřelky a umírání. A vykolejený vlak. Prostě běžné pátrání po jednom pokladu, které se tak trochu zvrtne. Naštěstí je vše zamíchané tak, aby to dávalo smysl, aby nic nevyčnívalo a nebilo do očí, prostě pohoda. Procházíte si příběhem, prožíváte skoro filmový zážitek a najednou se divíte, že už za sebou máte skoro 10 hodin hrani a jste teprve v polovině hry.

Poté, co jsem si říkal, že pokračování výborné hry většinou není lepší než jednička, je tohle jedna z mála výjimek. Prostě a jednoduše. Téhle hře se toho dá vytknout opravdu jen minimum. Jedině to, když příjdete poněkolikáté do nové obrovské jeskyně a už se zhrozíte, jak dlouho tu budete, až budete hledat poklad nebo cestu ven. Je to sice maličkost, ale v pozdější části hry to trochu zdržuje a není to až tak zábavné. Nicméně se jedná o jednu z hodně mála chybiček.

Shrnutí: Lepší pokračování už tak úžasného prvního dílu.
Hodnocení: 9/10




úterý 22. května 2012

Serious Sam 1 HD: The First Encounter

Ne jednou, ale hned dvakrát jsem dokončil tuto hru za posledních pár týdnů, kdy se mi sice podařilo něco dohrát, ale byl jsem líný o tom něco psát. Takže si teď napravuju reputaci a píšu.

Takže, pokud si pamatujete stará dobrá léta, kdy se na monitorech proháněli druzí Vetřelci s Predátorama, Flashpoint nebo Return to Castle Wolfenstein s Maxem Paynem 1, byla tato hra celkem zděšení. Ono taky po vydání Half-Life 1 měly hry tendenci vyprávět nějaký příběh. A Sam 1:FE byla pouhá zběsilá akce, která se vracela ke kořenům her od Apogee jako byl Duke 3D nebo Blood 1. Hra byla úspěšná, proto na ní navázalo pokračování Second Encounter, dvojka a před Vánocema 2011 i trojka s podtitulem BFE (Before First Encounter). Je zajímavé, že takovýto typ hry dokáže zaujmout bez problémů i dnes.

A ono se taky není čemu divit. Dostanete do rukou ovládání borce, který je podobný výše zmiňovanému Dukovi, ale narozdíl od něj nemá na každém druhém kroku nějakou striptérku a jeho hlášky jsou podstatně umírněnější. Ono se taky není čemu divit, hra je zasazena do starobylého egypta, kde procházíte hrobky, chrámy a pyramidy, likvidujete vše, co na vás útočí, aníž byste nad něčím uvažovali a dobře se bavíte. A pokud máte kamaráda se stejnou hrou, můžete projít kampaň spolu. Doporučuji ale podstatně těžší obtížnost, jinak se vám podaří dohrát hru za 3 hodiny. Pokud budete hrát sólo, připravte se na nějakých 7 hodin hraní. Obtížnost by se měla lišit snad jen v počtu nepřátel. A těch je opravdu spousta. V pozdější fázi hry se připravte na to, že na vás budou nepřátelé pomalu stát frontu. Hlavně v arénách.

Jak jsem ale říkal, hra je super, má sice krátkou kampaň, kterou si ale klidně můžete zahrát znova a stejně vás bude bavit. Navíc se dá v akci na Steamu koupit celá Gold edice, která obsahuje tuto hru i s pokračováním v SD i HD edici, třeba za 150,- Kč. A to se vyplatí.

Shrnutí: Příjemná oddychová zábavná hra, kterou si zahrajete i několikrát. Povinností je vypnout mozek :)
Hodnocení: 8/10



Battlefield: Bad Company 2

Tááák dlouho mám tu hru doma na PC. Tááák hodně odehraných hodin už mám v online hře za sebou. Ale stejně jsem se nikdy nedokopal k tomu, abych si ji zahral jako kampaň. Změna nastala až nedávno, kdy jsem si koupil na PS3 Bad Company 1 a začal ji hrát.

Pravda, není moc logické začínat s herní sérií ve druhém díle, ale na druhou stranu, kromě menšího počtu detailů a lehčí obtížnosti, je BC1 skoro stejně skvělá, jako její pokračování a já tak nebudu mít s návratem po dohrané dvojce problémy. I zde se vžíváte do jednoho ze členů B Company, která je takzvanou potravou pro kanóny a je vysílána v první řadě do akce. Opět zde máte stejné spolubojovníky a opět tu máte kampaň, kterou byste normálně neměli přežít. Tentokrát ale jde o zbraň hromadného ničení, kterou musíte najít a zlikvidovat. Tomu vám pomáhá spousta druhů zbraní, vozidel a hlavně AI vašich spolubojovníků, která je i na nejlehčí obtížnost celkem dobrá. Opět prolezete půlku světa, zalítáte si, zaplavete si a hlavně budete likvidovat díky Frostbite technologii vše, co se nehýbe (baráky, boudy, budky...). A i to, co se hýbe.

Zatímco jednička nabízela chudá pole, malé vesničky a celkově slabší vizuální stránku, je Bad Company na stejném stroji vizuálně úplně jinde. Efekty jsou skvělé, pohyby taky, prostě radost pohledět. Pouze ten multiplayer trochu pokulhává, protože tohle je něco jiného, než zběsilá akce typu CoD, ale rozhoduje zde přesnost, která se na joypadu moc dobře udělat nedá.

Závěrem bych řekl, že BF:BC2 je velice příjemným překvapením po příběhové stránce, kdy kampaň trvá zhruba jednou tak dlouho, co libovolné CoD Modern Warfare nebo Black Ops. Neobsahuje tolik dějových zvratů a není tak dynamická, ale tenhle styl se k BF nehodí, takže je to jen dobře.

Shrnutí: Výborné pokračování, které je lepší, než první díl. Škoda jen toho multiplayeru.
Hodnocení: 9/10



čtvrtek 17. května 2012

Nový začátek

Takže jsem si trochu pohrál s designy stránek a vypadá to, že dám tomuto blogu ještě šanci. Jak jsem tu už psal, knihám jsem dal svůj vlastní prostor, tady se budu zabývat opravdu jen tím hlavním, co dělám po volném čase - hrám. Zatím budu dávat příspěvky sem i na blog.cz, ale později si vyberu jen jednu variantu. Tak se předveď, Bloggere :)

Přesun sekce knih

Malá informace pro čtenáře sekce "Knihy" její obsah, navíc obohacený o další díla, byl přesunut na svůj vlastní web na adrese http://knihovnici.blogspot.com, kde dojde k obohacení obsahu o série a knihy, které nemusí mít nic společného s hrami nebo filmem. Odkaz byl rovněž přidán k ostatním odkazům.

středa 11. dubna 2012

Amazon Kindle 4

Po hooodně dlouhém přemlouvání jsem si koupil Amazon Kindle. Že nevíte, co to je? Jedná se o elektronickou čtečku e-booků. Proč? Protože rád a často čtu a moje domácí knihovny začínají být přeplněné. A veřejné knihovny většinou nemají to, co bych chtěl.

Zařízení má 6" veliký display (pro srovnání - běžné dotykové mobily mají zhruba 3,2''), není dotykový, je černobílý a nemá podporu mp3 a dalších ptákovin (které byly v Kindlu 3), které vám stejně kazí dojem ze čtení. Na druhou stranu má díky tomu výdrž na jedno nabití i třeba 4 týdny.

Formátů zvládá Kindle 4 několik. Hlavně svůj formát MOBI, do kterého jde většina dokumentů (pdf, rtf, txt atd.) převést. Měl by zvládat i klasické jpg, ale to jsem zatím nezkoušel. Předpokládám, že taková manga by se tu četla dobře, ale zatím nemám potřebu to zkoušet.

Vnitřní paměť je nějaké 2GB a použitelnou velikost mi to v počítači ukázalo nějakých 1,2 GB, ale vzhledem k tomu, že jedna kniha má v průměru kolem 400KB-1,5MB, tak to dlouhou dobu nevyužijete.

Nějakou dobu jsem uvažoval, jestli si nemám koupit klasický tablet, nebo nějakou čtečku, která je v barvě a dotyková, ale rozhodl poměr cena/výkon. Tablet stojí přes 10.000,- Kč, barevná čtečka s dotykem od nějakých 2.500,- Kč, ale vydrží třeba 6 hodin. A Kindle vyjde na necelé 3.000,- Kč. A jelikož vydrží několik týdnů, tak bylo rozhodování celkem jasné.

Celkově jsem s Kindle velice spokojen. Lehký, přizpůsobený pro leváky i praváky, text je čitelnější než v některých tištěných knihách a hlavně se na internetu vyskytují tuny knih v elektronické podobě. Prostě můžu jenom doporučit.

DeSmuME

Další užitečný prográmek jsem našel, když jsem hledal nějaké hry pro moje Nintendo DS. Když jsem tak brouzdal seznamem her, řekl jsem si, že bych si nějaké ty hry chtěl vyzkoušet předtím, než si je koupím. Kdysi jsem na to měl prográmek no$gba, ale buď to bylo slabým počítačem ("pouze" X2 3Ghz, 4GB RAM) nebo divným programem, ale skoro mi tam nefungovaly hry. Když jsem to zkoušel na novým PC (X4 3Ghz, 8GB RAM) a DeSmuME, vše už bylo v pořádku. Takže ani nedokážu říct, kde byl problém a jaké jsou hardwarové nároky.

Takže to shrnu: velice kvalitní prográmek, který spouští většinu her z Nintenda DS/DSi. Není zapotřebí přídavné moduly, vše okamžitě funguje. Testováno na hodně hrách (Pokémon, Mario, Naruto, Zelda...)

Stahovat můžete zde.

MAME

MAME, celým názvem MAME32, je program, který emuluje videoherní automaty na počítači. Pokud si tedy také z mládí pamatujete hry, které jste hráli jako šílení a strkali do nich hromadu dvou- a pětikorun, určitě vás nadchne stejně, jako mě. A hlavně, když se na Internetu válí doslova tuny her pro něj. Samozřejmostí je podpora hry více hráčů třeba na jedné klávesnici nebo na joypadu. A nemusíte do toho strkat žádné penize, abyste si zahráli :)

Stahovat můžete buď z těchto stránek - http://www.slunecnice.cz/sw/mame/ nebo si to někde vygooglit

Games for Windows LIVE

Kdysi dávno Microsoft podporoval hraní na PC a snažil se o to, mít ve svém portfóliu hodně známých firem a úspěšných her (Age of Empires, Rallisport Challenge, Flight Simulator...). Což se mu i nějakou dobu slušně dařilo.

Pak ale přišel na řadu první Xbox a vše šlo do kytek. Microsoft pochopil, že z konzole má větší zisk a začal vytvářet hry primárně pro ní. A pokud se ujala, po nějaké době ji možná povolil prodávat na PC. Takhle třeba vyšel KOTOR, Fable, Halo a další.

Poté nastoupil Xbox 360, který zavedl pro mě nepochopitelnou službu, díky které tuto konzoli odmítám. Placené onlinové hraní přes službu LIVE. Přiznám se, že díky tomu mě celkově Xbox přestal zajímat a nevím tedy, jaké jsou tarify hraní atd. Nicméně, hráč zde vystupoval pod svým profilem, sbíral různé odměny (trofeje) ve hrách a mohl komunikovat s okolím.

Zhruba v té době někdo z Microsoftu geniálně rozhodl, že tuto síť vytvoří i na počítačích. Pojmenovali ji jako "Games for Windows LIVE". Narozdíl od Xboxové verze je hraní online zadarmo, dokoupit si můžete Microsoftí body, které pak můžete, stejně jako na Xboxu, vyměnit za nějaké doplňky do her.

Zpočátku byla podpora ve hrách mizerná - Halo 2 Vista a Shadowrun. Ale později se seznam her rozrůstal o hry jako Gears of War, Fallout 3, Quantum of Solace, Lost Planet, GTA IV nebo později Street Fighter IV, Resident Evil 5, Dirt 2 a F1 2010. Celý výpis je na stránkách www.gamesforwindows.com a registrace na www.xbox.com. Výhodou jsou opět achievementy, trofeje, za splněný počet zabití, vítězství v závodě/souboji atd. Ale tou největší výhodou je jednoduché onlinové hraní. Můžete se podívat, kdo všechno právě hraje onlinově tu hru, oslovit ho, nebo pozvat kamaráda k onlinovému hraní, i když zrovna hraje něco jiného se službou LIVE.

Celkově by to všechno znělo krásně, ale je tu jedno velké ALE. Microsoft na LIVE před nějakou dobou začal kašlat, takže vychází třeba pár her do roka a ještě k tomu už je přestali na svých stránkách předem ohlašovat.

Rád bych věřil tomu, že se to jednou zlepší, ale zatím to tak nevypadá. Nicméně, jelikož jsem jeden z těch, kteří si tyto hry zahrajou hlavně kvůli achievementům, tak mi nezbývá nic jiného než čekat a doufat.

Xfire/Raptr

Jako správný hráč počítačových her mám nainstalovaný program na počítání odehrané doby ve hrách. Pro ty, kdo ho neznají, jedná se o Xfire, který mimo jiného umí ukládat obrázky nebo videa z her, komunikaci mikrofonem, vysílání hry do éteru, psaní blgů a další věci. Pro zájemce se dá zdarma stáhnout na www.xfire.com. Má ale jednu nevýhodu, než vyjde aktualizace seznamu podporovaných her, pár dní to třeba trvá. V poslední době se navíc měnilo vedení a aktualizace se ještě více zpomalila. Proto jsem se kouknul po nějaké jiné volbě a našel jsem Raptr.

Raptr je zajímavý prográmek, který spojuje Xfire, Xbox LIVE, PSN, MSN, Facebook, Steam a další věci do jednoho. Umí počítat odehranou dobu i her na X360/PS3/PS/NDS/Wii/atd.. Navíc má i lépe udělanou profilovou stránku s možností dodání profilu z WoW a zobrazují se tam i achievementy získané ve hrách. Navíc se dá importovat herní doba z Xfiru. Každopádně i tady se najdou chyby. A možná závažnější, než v Xfiru. Pro někoho, kdo je zvyklý dokumentovat si hraní i obrázkama, je absence típání obrázků a videí docela závažná. A hlavně, Raptr si ukládá herní dobu pouze k sobě, do Xfiru už zpětně ne. Což je taky problém v případě, když mám na Xfiru několik klanů a gild, do kterých se započítává moje herní doba. Stáhnout lze na stránce www.raptr.com.

X-Men

Po nějaké době jsem se vrátil k superhrdinům a jejich hrám. Tentokrát to "odnesli" X-Meni. Příběh o partičce mutantů, kteří bojují proti superpadouchům a jejich nejčastějším nepřítelem je Magneto, který je i hlavním padouchem této hry. Samozřejmě není sám, pomáhá mu několik mutantů jako je třeba Juggernaut a další. Proti nim si můžete vybrat někoho z šesti X-Menů, každý má své speciální vlastnosti, ale každý normální fanoušek si stejně vybere Wolverina. 

Hra vyšla v roce 1992, stejně jako Asterix nebo Arabian Magic. Nicméně graficky je naštěstí někde na úrovni Asterixe, takže očekávejte líbivou grafiku a zajímavé efekty. Spolu s několika hlavními postavami a možností hrát hru až ve čtyřech, jde určitě o zajímavou volbu, kterou mohu doporučit.

Na druhou stranu musím ale říct, že hra jde moc rychle kupředu a dá se dohrát zhruba za deset minut v jednom hráči. A taky vadí nemožnost výměny postavy během smrti.

Shrnutí: Jsou to X-Meni, i když ne tak kvalitní, jak bych si přál.
Hodnocení: 8/10

X 1
X 2
X 3
X 5

Cadillacs and Dinosaurs

Nedávno jsem tu chválil hru Dungeons and Dragons a teď je tu ze stejného roku další hra. A jsou v ní nadupané americké káry (no, alespoň jedna) a dinosauři. Dá se to vůbec zkombinovat? Ale jo, dá.

Kdysi dávno jsem na německé televizi koukal na stejnojmený kreslený seriál, ze kterého hra nejspíš vychází. Neřeknu to ale určitě. Jednalo se o příběh z budoucnosti, kde svět je zdevastovaný po vzoru Mad Maxe a po okolí se prohánějí dinosauři. Přiznám se, že si seriál už moc nepamatuju, takže nedokážu říct, jestli se uchovala atmosféra, nebo jestli jde o naprostou pitomost v rámci předělávek.

Vizuálně je hra hodně zajímavá, je živá, skoro pořád se někde něco děje, takže se při hraní nenudíte. Dinosauři jsou taky dobře zpracovaní a naštěstí nevystupují jen jako bossové. Jejich výskyt ve hře není sice tak častý, ale když už, tak to stojí za to. Buď jsou jako osobní zvířata nebo se lidé po požití nějakého séra na ně změní.

Shrnutí: Vizuálně pěkná hra, která navzdory béčkovitému zaměření, může pobavit a překvapit.
Hodnocení: 8/10

Cadillacs 01
Cadillacs 03
Cadillacs 04
Cadillacs 05

Alien vs. Predator

Při hledání další klasické hry v MAME emulátoru jsem se rozhodl opět pro plošinovku. A náhodou jsem tam objevil tohle. Říkal jsem si, že bude hra zajímavá, že bude využívat tří zneptřátelených ras v boji proti sobě nebo bude vycházet z komiksové předlohy. A mýlil jsem se. Alespoň částečně.

Na výběr máme jednu ze čtyř postav. Hlavní hrdina z Predatora 1, major Dutch Schaefer, nějaká holka a dva Predátoři. Po spuštění se objevíte na nějaké základně, kterou napadli vetřelci a vy máte za úkol všechny pozabíjet včetně bossů. Samozřejmě je vám k dispozici nějaká ta zbraň a speciální údery.

Kdysi jsem četl v recenzi na nějakého Alien vs Predatora na PC hlášku "V pozdějších misích na vás budou vetřelci čekat frontu." To platí i zde. Původně se musíte probojovat hordama vetřelců několika druhů, abyste pak bojovali i proti nějakému tomu Predátorovi nebo lidské armádě. A samozřejmě královně vetřelců. A nebojte, budete ničit i jejich vajíčka, ze kterých vám budou do obličejů skákat mláďata jako ve filmu.

Sice to vypadá, že mě hra uchvátila, ale popravdě mě zas tak moc nebrala. Grafika je samozřejmě povedená a přehledná, ale hře chybí atmosféra. Osobně si myslím, že nevyužila svůj potenciál, který s tak slibnou značkou měla. Takže po dohrání, které vám nebude trvat déle než 20-30 minut, se ke hře nebudete chtít vracet. Ono taky v záplavě her pro MAME je stále z čeho si vybírat.

Shrnutí: Příjemná plošinovka, ale nevyužívá potenciál značky.
Hodnocení: 7/10

AvP 1
AvP 3
AvP 4
AvP 5