Uncharted 2: Among Thieves

Když jsem se kdysi odhodlával, zda se mám pustit do hraní prvního dílu, nebo ne, udělal jsem správně. Byla to výborná hra, která mě naprosto uchvátila, i když už tento styl po milionech dílů a kopií Tomb Raidera nehraju. A v době, kdy jsem dohrával jedničku, mířila do prodeje trojka. Ale řekl jsem si, že nebudu přeskakovat a budu hrát postupně. Takže jsem si pak koupil dvojku.

Dvojka začíná nedlouho poté, co skončila jednička. Nathan Drake je sice bez Elleny, ale je tu další famme fatale, černovlasá zlodějka Chloe. Podle přízvuku britka. A ještě tu je pár záporných hrdinů, poklad Marca Pola, Ellena, mniši, Shangri-la, nacisti (tentokrát mrtví), šerpové, skákání, lezení, automobilové přestřelky a umírání. A vykolejený vlak. Prostě běžné pátrání po jednom pokladu, které se tak trochu zvrtne. Naštěstí je vše zamíchané tak, aby to dávalo smysl, aby nic nevyčnívalo a nebilo do očí, prostě pohoda. Procházíte si příběhem, prožíváte skoro filmový zážitek a najednou se divíte, že už za sebou máte skoro 10 hodin hrani a jste teprve v polovině hry.

Poté, co jsem si říkal, že pokračování výborné hry většinou není lepší než jednička, je tohle jedna z mála výjimek. Prostě a jednoduše. Téhle hře se toho dá vytknout opravdu jen minimum. Jedině to, když příjdete poněkolikáté do nové obrovské jeskyně a už se zhrozíte, jak dlouho tu budete, až budete hledat poklad nebo cestu ven. Je to sice maličkost, ale v pozdější části hry to trochu zdržuje a není to až tak zábavné. Nicméně se jedná o jednu z hodně mála chybiček.

Shrnutí: Lepší pokračování už tak úžasného prvního dílu.

Hodnocení: 9/10

Serious Sam 1 HD: The First Encounter

Ne jednou, ale hned dvakrát jsem dokončil tuto hru za posledních pár týdnů, kdy se mi sice podařilo něco dohrát, ale byl jsem líný o tom něco psát. Takže si teď napravuju reputaci a píšu.

Takže, pokud si pamatujete stará dobrá léta, kdy se na monitorech proháněli druzí Vetřelci s Predátorama, Flashpoint nebo Return to Castle Wolfenstein s Maxem Paynem 1, byla tato hra celkem zděšení. Ono taky po vydání Half-Life 1 měly hry tendenci vyprávět nějaký příběh. A Sam 1:FE byla pouhá zběsilá akce, která se vracela ke kořenům her od Apogee jako byl Duke 3D nebo Blood 1. Hra byla úspěšná, proto na ní navázalo pokračování Second Encounter, dvojka a před Vánocema 2011 i trojka s podtitulem BFE (Before First Encounter). Je zajímavé, že takovýto typ hry dokáže zaujmout bez problémů i dnes.

A ono se taky není čemu divit. Dostanete do rukou ovládání borce, který je podobný výše zmiňovanému Dukovi, ale narozdíl od něj nemá na každém druhém kroku nějakou striptérku a jeho hlášky jsou podstatně umírněnější. Ono se taky není čemu divit, hra je zasazena do starobylého egypta, kde procházíte hrobky, chrámy a pyramidy, likvidujete vše, co na vás útočí, aníž byste nad něčím uvažovali a dobře se bavíte. A pokud máte kamaráda se stejnou hrou, můžete projít kampaň spolu. Doporučuji ale podstatně těžší obtížnost, jinak se vám podaří dohrát hru za 3 hodiny. Pokud budete hrát sólo, připravte se na nějakých 7 hodin hraní. Obtížnost by se měla lišit snad jen v počtu nepřátel. A těch je opravdu spousta. V pozdější fázi hry se připravte na to, že na vás budou nepřátelé pomalu stát frontu. Hlavně v arénách.

Jak jsem ale říkal, hra je super, má sice krátkou kampaň, kterou si ale klidně můžete zahrát znova a stejně vás bude bavit. Navíc se dá v akci na Steamu koupit celá Gold edice, která obsahuje tuto hru i s pokračováním v SD i HD edici, třeba za 150,- Kč. A to se vyplatí.

Shrnutí: Příjemná oddychová zábavná hra, kterou si zahrajete i několikrát. Povinností je vypnout mozek :)

Hodnocení: 8/10

Battlefield: Bad Company 2

Tááák dlouho mám tu hru doma na PC. Tááák hodně odehraných hodin už mám v online hře za sebou. Ale stejně jsem se nikdy nedokopal k tomu, abych si ji zahral jako kampaň. Změna nastala až nedávno, kdy jsem si koupil na PS3 Bad Company 1 a začal ji hrát.

Pravda, není moc logické začínat s herní sérií ve druhém díle, ale na druhou stranu, kromě menšího počtu detailů a lehčí obtížnosti, je BC1 skoro stejně skvělá, jako její pokračování a já tak nebudu mít s návratem po dohrané dvojce problémy. I zde se vžíváte do jednoho ze členů B Company, která je takzvanou potravou pro kanóny a je vysílána v první řadě do akce. Opět zde máte stejné spolubojovníky a opět tu máte kampaň, kterou byste normálně neměli přežít. Tentokrát ale jde o zbraň hromadného ničení, kterou musíte najít a zlikvidovat. Tomu vám pomáhá spousta druhů zbraní, vozidel a hlavně AI vašich spolubojovníků, která je i na nejlehčí obtížnost celkem dobrá. Opět prolezete půlku světa, zalítáte si, zaplavete si a hlavně budete likvidovat díky Frostbite technologii vše, co se nehýbe (baráky, boudy, budky...). A i to, co se hýbe.

Zatímco jednička nabízela chudá pole, malé vesničky a celkově slabší vizuální stránku, je Bad Company na stejném stroji vizuálně úplně jinde. Efekty jsou skvělé, pohyby taky, prostě radost pohledět. Pouze ten multiplayer trochu pokulhává, protože tohle je něco jiného, než zběsilá akce typu CoD, ale rozhoduje zde přesnost, která se na joypadu moc dobře udělat nedá.

Závěrem bych řekl, že BF:BC2 je velice příjemným překvapením po příběhové stránce, kdy kampaň trvá zhruba jednou tak dlouho, co libovolné CoD Modern Warfare nebo Black Ops. Neobsahuje tolik dějových zvratů a není tak dynamická, ale tenhle styl se k BF nehodí, takže je to jen dobře.

Shrnutí: Výborné pokračování, které je lepší, než první díl. Škoda jen toho multiplayeru.

Hodnocení: 9/10

Nový začátek

Takže jsem si trochu pohrál s designy stránek a vypadá to, že dám tomuto blogu ještě šanci. Jak jsem tu už psal, knihám jsem dal svůj vlastní prostor, tady se budu zabývat opravdu jen tím hlavním, co dělám po volném čase - hrám. Zatím budu dávat příspěvky sem i na blog.cz, ale později si vyberu jen jednu variantu. Tak se předveď, Bloggere :)

Přesun sekce knih

Malá informace pro čtenáře sekce "Knihy" její obsah, navíc obohacený o další díla, byl přesunut na svůj vlastní web na adrese http://knihovnici.blogspot.com, kde dojde k obohacení obsahu o série a knihy, které nemusí mít nic společného s hrami nebo filmem. Odkaz byl rovněž přidán k ostatním odkazům.

Amazon Kindle 4

Po hooodně dlouhém přemlouvání jsem si koupil Amazon Kindle. Že nevíte, co to je? Jedná se o elektronickou čtečku e-booků. Proč? Protože rád a často čtu a moje domácí knihovny začínají být přeplněné. A veřejné knihovny většinou nemají to, co bych chtěl.

Zařízení má 6" veliký display (pro srovnání - běžné dotykové mobily mají zhruba 3,2''), není dotykový, je černobílý a nemá podporu mp3 a dalších ptákovin (které byly v Kindlu 3), které vám stejně kazí dojem ze čtení. Na druhou stranu má díky tomu výdrž na jedno nabití i třeba 4 týdny.

Formátů zvládá Kindle 4 několik. Hlavně svůj formát MOBI, do kterého jde většina dokumentů (pdf, rtf, txt atd.) převést. Měl by zvládat i klasické jpg, ale to jsem zatím nezkoušel. Předpokládám, že taková manga by se tu četla dobře, ale zatím nemám potřebu to zkoušet.

Vnitřní paměť je nějaké 2GB a použitelnou velikost mi to v počítači ukázalo nějakých 1,2 GB, ale vzhledem k tomu, že jedna kniha má v průměru kolem 400KB-1,5MB, tak to dlouhou dobu nevyužijete.

Nějakou dobu jsem uvažoval, jestli si nemám koupit klasický tablet, nebo nějakou čtečku, která je v barvě a dotyková, ale rozhodl poměr cena/výkon. Tablet stojí přes 10.000,- Kč, barevná čtečka s dotykem od nějakých 2.500,- Kč, ale vydrží třeba 6 hodin. A Kindle vyjde na necelé 3.000,- Kč. A jelikož vydrží několik týdnů, tak bylo rozhodování celkem jasné.

Celkově jsem s Kindle velice spokojen. Lehký, přizpůsobený pro leváky i praváky, text je čitelnější než v některých tištěných knihách a hlavně se na internetu vyskytují tuny knih v elektronické podobě. Prostě můžu jenom doporučit.

DeSmuME

Další užitečný prográmek jsem našel, když jsem hledal nějaké hry pro moje Nintendo DS. Když jsem tak brouzdal seznamem her, řekl jsem si, že bych si nějaké ty hry chtěl vyzkoušet předtím, než si je koupím. Kdysi jsem na to měl prográmek no$gba, ale buď to bylo slabým počítačem ("pouze" X2 3Ghz, 4GB RAM) nebo divným programem, ale skoro mi tam nefungovaly hry. Když jsem to zkoušel na novým PC (X4 3Ghz, 8GB RAM) a DeSmuME, vše už bylo v pořádku. Takže ani nedokážu říct, kde byl problém a jaké jsou hardwarové nároky.

Takže to shrnu: velice kvalitní prográmek, který spouští většinu her z Nintenda DS/DSi. Není zapotřebí přídavné moduly, vše okamžitě funguje. Testováno na hodně hrách (Pokémon, Mario, Naruto, Zelda...)

Stahovat můžete zde.

MAME

MAME, celým názvem MAME32, je program, který emuluje videoherní automaty na počítači. Pokud si tedy také z mládí pamatujete hry, které jste hráli jako šílení a strkali do nich hromadu dvou- a pětikorun, určitě vás nadchne stejně, jako mě. A hlavně, když se na Internetu válí doslova tuny her pro něj. Samozřejmostí je podpora hry více hráčů třeba na jedné klávesnici nebo na joypadu. A nemusíte do toho strkat žádné penize, abyste si zahráli :)

Stahovat můžete buď z těchto stránek - http://www.slunecnice.cz/sw/mame/ nebo si to někde vygooglit

Games for Windows LIVE

Kdysi dávno Microsoft podporoval hraní na PC a snažil se o to, mít ve svém portfóliu hodně známých firem a úspěšných her (Age of Empires, Rallisport Challenge, Flight Simulator...). Což se mu i nějakou dobu slušně dařilo.

Pak ale přišel na řadu první Xbox a vše šlo do kytek. Microsoft pochopil, že z konzole má větší zisk a začal vytvářet hry primárně pro ní. A pokud se ujala, po nějaké době ji možná povolil prodávat na PC. Takhle třeba vyšel KOTOR, Fable, Halo a další.

Poté nastoupil Xbox 360, který zavedl pro mě nepochopitelnou službu, díky které tuto konzoli odmítám. Placené onlinové hraní přes službu LIVE. Přiznám se, že díky tomu mě celkově Xbox přestal zajímat a nevím tedy, jaké jsou tarify hraní atd. Nicméně, hráč zde vystupoval pod svým profilem, sbíral různé odměny (trofeje) ve hrách a mohl komunikovat s okolím.

Zhruba v té době někdo z Microsoftu geniálně rozhodl, že tuto síť vytvoří i na počítačích. Pojmenovali ji jako "Games for Windows LIVE". Narozdíl od Xboxové verze je hraní online zadarmo, dokoupit si můžete Microsoftí body, které pak můžete, stejně jako na Xboxu, vyměnit za nějaké doplňky do her.

Zpočátku byla podpora ve hrách mizerná - Halo 2 Vista a Shadowrun. Ale později se seznam her rozrůstal o hry jako Gears of War, Fallout 3, Quantum of Solace, Lost Planet, GTA IV nebo později Street Fighter IV, Resident Evil 5, Dirt 2 a F1 2010. Celý výpis je na stránkách www.gamesforwindows.com a registrace na www.xbox.com. Výhodou jsou opět achievementy, trofeje, za splněný počet zabití, vítězství v závodě/souboji atd. Ale tou největší výhodou je jednoduché onlinové hraní. Můžete se podívat, kdo všechno právě hraje onlinově tu hru, oslovit ho, nebo pozvat kamaráda k onlinovému hraní, i když zrovna hraje něco jiného se službou LIVE.

Celkově by to všechno znělo krásně, ale je tu jedno velké ALE. Microsoft na LIVE před nějakou dobou začal kašlat, takže vychází třeba pár her do roka a ještě k tomu už je přestali na svých stránkách předem ohlašovat.

Rád bych věřil tomu, že se to jednou zlepší, ale zatím to tak nevypadá. Nicméně, jelikož jsem jeden z těch, kteří si tyto hry zahrajou hlavně kvůli achievementům, tak mi nezbývá nic jiného než čekat a doufat.

Xfire/Raptr

Jako správný hráč počítačových her mám nainstalovaný program na počítání odehrané doby ve hrách. Pro ty, kdo ho neznají, jedná se o Xfire, který mimo jiného umí ukládat obrázky nebo videa z her, komunikaci mikrofonem, vysílání hry do éteru, psaní blgů a další věci. Pro zájemce se dá zdarma stáhnout na www.xfire.com. Má ale jednu nevýhodu, než vyjde aktualizace seznamu podporovaných her, pár dní to třeba trvá. V poslední době se navíc měnilo vedení a aktualizace se ještě více zpomalila. Proto jsem se kouknul po nějaké jiné volbě a našel jsem Raptr.

Raptr je zajímavý prográmek, který spojuje Xfire, Xbox LIVE, PSN, MSN, Facebook, Steam a další věci do jednoho. Umí počítat odehranou dobu i her na X360/PS3/PS/NDS/Wii/atd.. Navíc má i lépe udělanou profilovou stránku s možností dodání profilu z WoW a zobrazují se tam i achievementy získané ve hrách. Navíc se dá importovat herní doba z Xfiru. Každopádně i tady se najdou chyby. A možná závažnější, než v Xfiru. Pro někoho, kdo je zvyklý dokumentovat si hraní i obrázkama, je absence típání obrázků a videí docela závažná. A hlavně, Raptr si ukládá herní dobu pouze k sobě, do Xfiru už zpětně ne. Což je taky problém v případě, když mám na Xfiru několik klanů a gild, do kterých se započítává moje herní doba. Stáhnout lze na stránce www.raptr.com.

X-Men

Po nějaké době jsem se vrátil k superhrdinům a jejich hrám. Tentokrát to "odnesli" X-Meni. Příběh o partičce mutantů, kteří bojují proti superpadouchům a jejich nejčastějším nepřítelem je Magneto, který je i hlavním padouchem této hry. Samozřejmě není sám, pomáhá mu několik mutantů jako je třeba Juggernaut a další. Proti nim si můžete vybrat někoho z šesti X-Menů, každý má své speciální vlastnosti, ale každý normální fanoušek si stejně vybere Wolverina. 

Hra vyšla v roce 1992, stejně jako Asterix nebo Arabian Magic. Nicméně graficky je naštěstí někde na úrovni Asterixe, takže očekávejte líbivou grafiku a zajímavé efekty. Spolu s několika hlavními postavami a možností hrát hru až ve čtyřech, jde určitě o zajímavou volbu, kterou mohu doporučit.

Na druhou stranu musím ale říct, že hra jde moc rychle kupředu a dá se dohrát zhruba za deset minut v jednom hráči. A taky vadí nemožnost výměny postavy během smrti.

Shrnutí: Jsou to X-Meni, i když ne tak kvalitní, jak bych si přál.

Hodnocení: 8/10

Cadillacs and Dinosaurs

Nedávno jsem tu chválil hru Dungeons and Dragons a teď je tu ze stejného roku další hra. A jsou v ní nadupané americké káry (no, alespoň jedna) a dinosauři. Dá se to vůbec zkombinovat? Ale jo, dá.

Kdysi dávno jsem na německé televizi koukal na stejnojmený kreslený seriál, ze kterého hra nejspíš vychází. Neřeknu to ale určitě. Jednalo se o příběh z budoucnosti, kde svět je zdevastovaný po vzoru Mad Maxe a po okolí se prohánějí dinosauři. Přiznám se, že si seriál už moc nepamatuju, takže nedokážu říct, jestli se uchovala atmosféra, nebo jestli jde o naprostou pitomost v rámci předělávek.

Vizuálně je hra hodně zajímavá, je živá, skoro pořád se někde něco děje, takže se při hraní nenudíte. Dinosauři jsou taky dobře zpracovaní a naštěstí nevystupují jen jako bossové. Jejich výskyt ve hře není sice tak častý, ale když už, tak to stojí za to. Buď jsou jako osobní zvířata nebo se lidé po požití nějakého séra na ně změní.

Shrnutí: Vizuálně pěkná hra, která navzdory béčkovitému zaměření, může pobavit a překvapit.

Hodnocení: 8/10

Alien vs. Predator

Při hledání další klasické hry v MAME emulátoru jsem se rozhodl opět pro plošinovku. A náhodou jsem tam objevil tohle. Říkal jsem si, že bude hra zajímavá, že bude využívat tří zneptřátelených ras v boji proti sobě nebo bude vycházet z komiksové předlohy. A mýlil jsem se. Alespoň částečně.

Na výběr máme jednu ze čtyř postav. Hlavní hrdina z Predatora 1, major Dutch Schaefer, nějaká holka a dva Predátoři. Po spuštění se objevíte na nějaké základně, kterou napadli vetřelci a vy máte za úkol všechny pozabíjet včetně bossů. Samozřejmě je vám k dispozici nějaká ta zbraň a speciální údery.

Kdysi jsem četl v recenzi na nějakého Alien vs Predatora na PC hlášku "V pozdějších misích na vás budou vetřelci čekat frontu." To platí i zde. Původně se musíte probojovat hordama vetřelců několika druhů, abyste pak bojovali i proti nějakému tomu Predátorovi nebo lidské armádě. A samozřejmě královně vetřelců. A nebojte, budete ničit i jejich vajíčka, ze kterých vám budou do obličejů skákat mláďata jako ve filmu.

Sice to vypadá, že mě hra uchvátila, ale popravdě mě zas tak moc nebrala. Grafika je samozřejmě povedená a přehledná, ale hře chybí atmosféra. Osobně si myslím, že nevyužila svůj potenciál, který s tak slibnou značkou měla. Takže po dohrání, které vám nebude trvat déle než 20-30 minut, se ke hře nebudete chtít vracet. Ono taky v záplavě her pro MAME je stále z čeho si vybírat.

Shrnutí: Příjemná plošinovka, ale nevyužívá potenciál značky.

Hodnocení: 7/10

Arabian Magic

Člověk by řekl, že když v jednom roce (1992) vyjde graficky velice zdařilý Asterix, tak by ho mohly následovat podobně zdařilé hry. Ale to by se jeden mýlil.

Grafika hry je horší než o rok starší Captain America, navíc má omezené množství pohybů a chůze hlavního hrdiny s mečem je podobná princovi ze stařičkého Prince of Persia. Je tu sice několik zajímavých efektů, hlavně v případě vyvolání džinů, nebo efekt padající vstupní brány hned na začátku hry mě docela překvapil.

Hra je rozdělená na 8 úrovní, které projdete za nějakých 30 minut a kromě tradičních cest tu máme i jedno kolo s létáním na koberci. Popravdě řečeno nic, z čeho si sednete s úžasem na zadek. Alespoň v té době. Asi to má i nějaký příběh, ale něco jako: Znič nepřátele, získej od nich drahokamy a znič hlavního padoucha.

Nebýt krátké herní doby, asi bych hru odložil, ale takhle jsem se těšil na konec, abych mohl jít na další hru. Dokonce jsem překousl i tu grafiku, na kterou jsem si později i zvykl.

Shrnutí: Toporné ovládání, málo pohybů, nezábavné a průměrná grafika.

Hodnocení: 4/10

Dungeons & Dragons 1: Tower of Doom

V době, kdy světu her vládly herní automaty a jedna plošinovka bez inovace střídala druhou, objevila se jedna hra, která o několik let předčila svou dobu. Ta hra vycházela ze světa Dungeons & Dragons a splnila to, co se od ní očekávalo. Dokonce to předčila!

Po spuštění hry na nás vybafne intro, které v těchto hrách nečekáme. A příběh nás provází prakticky celou hrou, která vám nabídne o dost více, než ostatní. Kde jinde si totiž můžeme vybrat jednu ze čtyř postav (válečník, klerik, mág a trpaslík), kdy každá se ovládá jinak, nebo v případě dostatečného počtu kamarádů může každý někoho ovládat? Kde máte možnost vydat se jiným směrem příběhu a ovlivnit tak dění v okolí? Ve které hře budete mít navíc levelování postav a lehké RPG prvky? U které plošinovky strávíte hodinu než dojdete na konec hry? A kde jindy se můžete setkat s postavami ze světa D&D? Tady. Právě tady.

Jak jsem nakousl lehké RPG, jedná se o to, že za zabíjení nepřátel získáváte zkušenosti, které se vám na konci kola promítnou do zvýšení vašeho levelu. To s sebou přináší zlepšení statistik jako je větší HP atd. Navíc cestou můžete sbírat věci jako jsou kouzelné prsteny a ty pak během hry můžete použít k vyvolání nějakého kouzla.

Grafika není tak atraktivní jako má třeba Asterix, který vyšel v podobné době, ale své kouzlo hra rozhodně má. K tomu jí samozřejmě pomáhá i atmosféra ze světa D&D, kdy poznáváte příšery, které znáte třeba z knih nebo deskové hry. Mě třeba nezklamalo setkání s mou oblíbenou postavou, Beholderem.

Shrnutí: D&D mám rád a mám rád i plošinovky. Kombinace s RPG je taky zdařilá a hra se i dlouho hraje. Alespoň na poměry běžných her tohoto typu.

Hodnocení: 8/10

Captain America and the Avengers

Asi neni moc příhodné, když takovou hru hraje čech. Captain America, jedna z hlavních postav nakladatelství Marvel Comics, totiž hlavně těží z amerického nacionalismu. Což jde poznat i podle jména superhrdiny. Naštěstí nemáme na výběr pouze jeho. Máme k dispozici ještě 3 členy superhrdinského týmu: Iron Mana, Visiona a Hawkeye. Jelikož ale v názvu hry máme Captaina, vybral jsem si jeho.

Hlavním záporákem Capa je nacista Red Skull, který je s ním už počátku, od druhé světové války. Tuším, že má v plánu tradičně ovládnout nebo zlikvidovat svět, ale to není podstatné. Vrhneme se na hru. Tradičně máme možnost hrát o samotě nebo s kamarádem, nicméně obtížnost je celkem nízká, takže můžete hrou proběhnout o samotě zhruba za 20-30 minut. Grafika je sice koukatelná, ale jelikož ji můžeme srovnat se hrou Knights of the Round, o které jsem tu psal nedávno a která vyšla ve stejném roce, jeví se mi proto Captain jako značně odfláknutá hra.

Kdybych nehrál za superhrdiny, i když v mých očích ne tak úžasné, asi by mě hra nebavila a platit za ní v automatech bych nehodlal. Naštěstí jsem to hrál přes MAME a superhrdinové tam jsou.

Shrnutí: Průměrná plošinovka, která má jediný klad v hratelných postavách.

Hodnocení: 6/10

Double Dragon 1

Pokud máte zhruba půl hodinky čas a chcete zavzpomínat na staré dobré časy 1987, doporučuju tuto hru. Na dnešní dobu to není žádný skvost, ale pamětníci rádi zavzpomínají na doby, kdy proháněli dva bratry na své pouti k záchraně své milé. Hrát můžete samozřejmě sólo nebo s kamarádem.

Ovládání je jednoduché. Šipky pro pohyb, jedno tlačítko pro skok a druhé pro úder. A pak je tu samozřejmě kombinace tlačítek, která vede k speciálnímu úderu. Na jednu stranu to je výhoda, protože se nemusíte učit nějaká zdlouhavá komba, ale na druhou stranu se vám opakující se pohyby omrzí.

Pohyb je klasický pro plošinovky - jdete zleva do prava a po cestě mlátíte do všeho, co potkáte. Eventuelně můžete sebrat nějakou zbraň, která se povaluje po zemi, ale není to zapotřebí. Občas musíte něco přeskočit a tady už se projevuje zastaralost - často se vám skok nepodaří a spadnete do propasti. Což vás bude stát jeden život. Ty máte na jeden kredit 2 a pokud nehrajete na počítači, ale v automatové herně, může se vám hra prodražit.

Shrnutí: Klasika, na které se ale podepsalo stáří. Může vzhledem odradit moderní hráče.

Hodnocení: 7/10

Knights of the Round

Další hra mého mládí je tahle chodička-mlátička. Rytíři kulatého stolu mě už ve své době potěšily vizuálními upgrady svého brnění. Vliv na hru to prakticky nemělo žádný, ale vzhledově to vypadalo cool.

V roli jednoho ze tří rytířů (Artuš, Lancelot nebo Percival) máte zá úkol najít svatý Grál a zabít toho, kdo ho má. Pěšky nebo na koni procestujete zhruba osm úrovní a na konci každé musíte zabít nějakého bosse. Prostě klasická arkáda, kterých byla vytvořená spousta. Čím se ale liší od ostatních? Kromě vylepšování vzhledu hlavní postavy totiž můžete na jednom počítači hrát ve třech lidech a to už je pak o zábavu postaráno. A kdo nemá nikoho po ruce, může si hru zahrát sólo, hra je celkem vstřícná i pro samotáře.

Hrací doba taky převyšuje konkurenci, protože pokud půjdete sám, dostanete se na konec hry zhuba za 3/4 hodiny, což je docela dost (průměrně se herní doba pohybuje kolem půl hodiny). Ve hře máte sice časový limit, ale vůbec si ho nemusíte všímat, i zápasy s pozdějšími bossy zvládnete s přehledem v časovém limitu.

Shrnutí: Výborná plošinovka z dob králů a rytířů, výborný multiplayer a změny vzhledu.

Hodnocení: 9/10

Asterix

Další klasika mého mládí byla tato hra. Když přeskočím to, že jsem s tímto galským hrdinou vyrůstal, fascinovala mě už v té době grafika hry. Byla nádherná. Útoky i pohyby jako z kreslených filmů, hudba rovněž inspirovaná filmy a celkově i použitý humor ze mě dokázaly vymámit hodně pětikorun.

Ani nevím, jaký má hra příběh. Vím, že opustíte galskou vesničku a putujete po světě, takže zavítáte třeba do Egypta a dalších lokací, které znáte z komiksových příběhů. V každé lokaci vás budou čekat římští vojáci nebo zlí přisluhovači finálního bosse, kterého pak musíte zabít. Ovládání je jednoduché, dělané pro dvě tlačítka a šipky, takže nebudete mít problémy s naučením se speciálních útoků.

Jedinou věc, kterou bych hře vytknul, je její obtížnost. Je opravdu vysoká. na každou postavu máte 3 životy, pak se objevi, zda chcete pokračovat (tady se má hodit do automatu mince). Každopádně nevím, jestli jsem měl špatnou verzi, nebo to je tak v pořádku, ale hra mi dovolila pouze 3x pokračovat a pak mi napsala Game Over. Což je docela opruz, takže nejlepší je, sehnat si na to kamaráda, který se zhostí role Obelixe a půjde s vámi. Zábava pak stoupne a budete mít i šanci hru dohrát. Přiznám se, že jsem ji taky dohrál pouze s kamarádem. Sám jsem se dostal asi do třetí mise.

Ještě bych zapomněl na bonusové minihry, jako je jízda v koňském povozu hned po dokončení první mise a dále. Tyto minihry celkovou hru zpříjemňují, nicméně jelikož se za to dostane jenom pár bodů, jsou tak trochu k ničemu.

Shrnutí: Krásná plošinovka, která čerpá z oblíbeného námětu. Škoda jen té obtížnosti.

Hodnocení: 8/10

The Punisher

Původně jsem chtěl tuto rubriku zahájit něčím zvláštním, ale nakonec jsem se rozhodl pro tuto hru. Jednak jsem fanouškem Punishera už delší dobu a kromě toho mám tento styl na automatech nejradši.

Příběh v automatových hrách většinou nejde hledat. Většinou se jedná o záchranu osoby/světa a hlavní hrdina je vybaven buď zásobou zbraní nebo údery, za které by se nemusel stydět ani Chuck Norris. Nicméně zde máte za úkol zničit samotného Kingpina. A k němu dojdete během půl hodinového hraní sám nebo s kamarádem, který bude hrát za Nicka Furyho, šéfa organizace SHIELD.

Ovládání je jednoduché, kromě šipek tu používáte další dvě tlačítka a to pro skok a úder. Navíc po jejich kombinaci může váš hrdina použít nějaký speciální útok jako je mj. hození granátu. K dispozici máte i spoustu zbraní, ale ty vám většinou vydrží pár úderů a pak zmizí.

Vzhledově vypadá hra kvalitně, alespoň co se týče doby vydání (1993), nicméně stále se tu objevují nepřátelé, kteří se akorát od sebe liší barevným oblečením. Jelikož je ale hernní doba krátká, tak to moc vnímat nebudete.

Shrnutí: Oddychová hra, kterou si víc vychutnáte s kamarádem.

Hodnocení: 7/10